Browsing category: Zprávy
Zář 20
by Jarmila
Letos se pořadatelé výstavy bonsají rozhodli udělat celorepublikovou soutěž o nejlepší českou bonsaj a za mě to byl výborný nápad. V japonské části botanické zahrady se sešly nádherné jedinečné bonsaje, asi nebylo lehké z nich vybrat tu nejlepší! Naše asociace byla součástí nedělního doprovodného programu a celý den jsme podávali čaj s cukrovím na stánku. Na příští rok slibujeme, že vás na komentovanou ukázku čajové přípravy pozveme blíž k pódiu, letos nebylo vidět skoro nic!
Srp 31
by Jarmila
Děkujeme všem zúčastněným a návštěvníkům Japonského dne v Průhonické botanické zahradě. Překvapil nás upřímný zájem a velká účast, přes předpokládanou nepřízeň počasí. Bylo úžasné sledovat návštěvníky, kteří i v dešti se zájmem sledovali ukázky a vystoupení a prošli si všechny stánky. Nebyla zima a deštivé počasí střídavě se sluníčkem, zvuky, hudbou a vůněmi z Japonska vytvářely nezapomenutelnou atmosféru.
Čvc 11
by Jarmila
Obnovili jsme studium v naší čajové místnosti na Můstku. Změnili jsme též dny, kdy studium – okeiko – probíhá – ve čtvrtek 9:30 – 14:30 a v sobotu 9:30 – 14:30. Pokud Vám ve studiu do teď bránilo to, že nebydlíte v Praze, teď je mnohem snazší se připojit na sobotní okeika 🙂
Bře 16
by Jarmila
Jelikož se nemáme možnost setkat nad šálkem čaje osobně, tak alespoň krátká zpráva o současném dění u nás v Urasenke. Studujeme každý pilně sám/sama, chystáme a domlouváme akce na dobu, kdy to bude možné a bude se na co těšit! Zatím nebudeme prozrazovat, ale jakmile bude vše domluvené, objeví se zde všechny informace. Také oznámíme obnovení studijních setkávání. Pokud byste o tom chtěli dostat emailem zprávu, pošlete nám žádost do Kontaktního formuláře.
Dub 24
by Urasenke
V pondělí 8. 4. jste mohli v pořadu Dobré ráno na ČT2 vidět reportáž zabývající se naší čajovou školou. Pokud jste to snad nestihli, nezoufejte, protože níže můžete najít odkaz na záznam této repotáže.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/319291310020034/video/686943
Lis 25
by admin
Stejně jako loni jsme i letos v květnu přivítali v našich čajových prostorách studenty z pražského Gymnázia Litoměřická. Studenti měli možnost shlédnout ukázku tradiční přípravy japonského zeleného čaje a vyslechnout výklad o historii, filosofii i dalších aspektech čajové cesty. Ochutnali rovněž tradičně vyráběné japonské cukroví i samotný čaj mačča.
Jsme velice rádi, že loňská návštěva u nás byla pro studenty natolik inspirativní a zajímavá, že se rozhodli k nám opět zavítat.
Doufáme, že i v budoucnu budeme mít možnost se s nimi opět setkat a o čaji společně pohovořit.
Bře 30
by admin
Bylo nám potěšením navštívit v sobotu 28. března 2015 Urasenke London Branch při příležitosti Rikyuki, připomenutí postavy Sen no Rikyua a jeho významu v historii a vývoji cesty čaje.
Děkujeme tímto za vřelé přivítání.
Led 22
by admin
Děkujeme všem návštěvníkům, kteří spolu s námi uvítali nadcházející nový rok ve znamení ovce, při slavnosti Hacugama.
Bylo nám vekým potěšením.
Říj 15
by admin
Naše studijní skupina se v neděli 5. října 2014 zúčastnila japonské slavnosti Akimatsuri na Stadionu Markéta v Praze. Návštěvníkům jsme podávali čaj a vlastnoručně vyráběné japonské cukroví s nádechem přicházejícího podzimu.
Děkujeme vám, že jsme se s vámi mohli při této příležitosti potkat.
Říj 01
by admin
„Raku“ znamená „radost“. Proč je ale právě raku tak radostné? To nám odhalil keramický workshop, kterého jsme se jako studenti České asociace cesty čaje Urasenke zúčastnili. Strávili jsme celkem dva dny v Žacléři, v oslnivém údolí přímo pod horami, které dělí Českou republiku a Polsko. Na dva dny jsme se stali studenty a posluchači paní Ireny Hirai, která spolu se svým manželem založila v Žacléři keramickou dílnu a pec s názvem Asahi.
Po uvedení do historie i současných směrů keramiky raku, která je významná právě pro svět japonské cesty čaje, jsme si sami zkusili nelehkou úlohu tvůrců. Z kusu zprvu nepoddajné hlíny jsme nejprve modelovali z ruky a poté i na hrnčířském kruhu. Vzhledem k naší náklonnosti k cestě čaje a obdivu ke keramice využívané pro čajový obřad, mnozí z nás zkusili vytvořit čajové misky (čawany), ale také menší čajové šálky, tácy na cukroví či vázy na květinové dekorace čajové místnosti.
Pro mnohé z nás bylo velmi těžké vyrovnat se s tím, že „hlína má svou paměť“, jak nám často připomínala naše učitelka, paní Hirai, a že uspokojivého výsledku dosáhneme spíše tak, že ji necháme hovořit a budeme jí naslouchat, než když se jí pokusíme přemluvit a násilím nasměrovat na naši cestu. A tak jsme chvílemi zkusili zavřít oči a bez vidiny precizního výsledku se nechat vést materiálem samotným a s podivem jsme zjistili, že se nám to daří lépe než předtím.
Naše díla jsme po přežahu glazovali a dekorovali různými druhy oxidů (železa, mědi, kobaltu i dalších kovů). A potom nastal samotný výpal raku – pro některé chvíle pravdy, pro jiné chvíle radosti. Do cihlové pece vyhřívané plynem jsme postupně naskládali naše výtvory a po dosažení kýžené teploty jsme je zcela rozžhavené vyndavali obrovskými kovovými kleštěmi. Podle vlastního uvážení a představy o konečné jejich podobě jsme je nechali na vzduchu projít procesem oxidace, anebo jsme je vložili do pilin, kde nastal proces redukce.
A jak to dopadlo? Pro každého jinak. První výpal raku byl pro nás zkouškou. Otestoval nás tak, že bychom to ani při nejmenším nečekali. Zjistili jsme, že přehnaná očekávání nezkušených učňů nemají v raku své místo, a že pokud „zelená vyjde nakonec jako červená anebo dokonce jako šedá“, tak se přeci nic neděje. Zjistili jsme, že raku je jedno velké překvapení.
Překvapení, které nám odkrývá skutečnost, že ne vše si můžeme naplánovat a ne vše musí vyjít vždy podle našich představ. Raku je technika, při níž vstoupíme do procesu výpalu a snažíme se jej ovlivnit, avšak ovlivnit jej můžeme jen do určité míry. Raku nás učí pokoře: pokoře, pochopení a toleranci. Raku nás učí tomu, že nejsme pány, ale spíše spolutvůrci a že přírodu nemůžeme spoutat, ať bychom se snažili sebevíc.
Raku je skutečně radost, radost z překvapení, co krásného vznikne ze spolupráce hlíny, lidského těla i ducha a ohně.
Děkujeme paní Ireně Hirai za nezapomenutelnou zkušenost keramické tvorby i výpalu.
